cz en

PROČ BY INVESTORA MĚLA ZAJÍMAT AUTORSKÁ PRÁVA ARCHITEKTA ČI PROJEKTANTA?

Většina investorů je přesvědčena, že když za architektonickou studii či projektovou dokumentaci zaplatili, mohou ji libovolně užívat. Není tomu tak. Spory mezi investorem a architektem a/nebo projektantem týkající se autorských práv nejsou tolik frekventované, nicméně pokud k nim dojde, mohou nejen pro samotnou výstavbu, ale i pro již hotovou stavbu, představovat obtížně řešitelný problém. Na co si tedy dát pozor?

Autorské dílo a související práva

Architektonická studie či projektová dokumentace jsou chráněny autorským právem za předpokladu, že naplňují obecné znaky autorského díla zakotvené v ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 121/2000, o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (dále jen „Autorský zákon“), tj. (i) jsou jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora (architekta/projektanta) a (ii) jsou vyjádřeny v jakékoli objektivně vnímatelné podobě (včetně podoby elektronické).

Autorské dílo architekta (zachycené v architektonické studii) a projektanta (obsažené v projektové dokumentaci) je nehmotným statkem (návrhy, plány či modely jsou pouze hmotným substrátem, na kterém je autorské dílo zachyceno, tzn. nejsou autorským dílem samotným). S autorským dílem se primárně pojí práva jeho autora, tj. fyzické osoby, na základě jejíž duševní činnosti dílo vzniklo. Tato práva pak Autorský zákon rozděluje do dvou skupin, a to na (i) práva osobnostní (výčet zde) a (ii) práva majetková (výčet zde).

Zatímco osobnostních autorských práv se architekt ani projektant nemohou platně vzdát či je na jinou osobu převést, s majetkovými autorskými právy mohou autoři disponovat zákonem předvídaným způsobem.

Proč licence …

Základním majetkovým právem autora je právo autorské dílo užít. Právo užít konkrétní architektonickou studii či projektovou dokumentaci lze od autora získat zejména prostřednictvím licence. Ujednání o licenci by měla obsahovat smlouva, na jejímž základě je vyhotovována architektonická studie a/nebo projektová dokumentace (nejčastěji smlouva o dílo uzavíraná mezi architektem/projektantem jako zhotovitelem a investorem jako objednatelem). S ohledem na význam licence pro budoucí nakládání s architektonickou studií či projektovou dokumentací doporučuji obsah tohoto smluvního ujednání nepodceňovat.

Pozorný by měl být zejména investor, který má zájem na exkluzivitě. Licence totiž může být udělena jako výhradní i nevýhradní. Je-li investorovi udělena výhradní licence, je oprávněn užívat autorské dílo pouze on sám. Výhradní licence vylučuje z užívání autorského díla dokonce samotného autora. V případě nevýhradní licence je to však naopak. Podle jedné architektonické studie by mohlo vzniknout více vizuálně shodných staveb. Jestliže to tak investor nechce, měl by trvat na výslovném ujednání exkluzivity v písemné smlouvě.

Nedotknutelnost (koho, čeho)?

Obecně platí, že autorské dílo nesmí být změněno bez autorova souhlasu. I architekt či projektant mají právo na tzv. nedotknutelnost svého díla. V praxi však potřeba (více či méně) změnit původní záměr (a odchýlit se tak od architektonické studie či projektové dokumentace) vyvstává poměrně často. Autorský zákon sice umožňuje provádět na autorském díle změny i bez souhlasu autora, nicméně může se tak stát pouze tehdy, kdy to vyplývá z účelu smlouvy, či pokud by se jednalo o takovou změnu, u které by se dalo předpokládat, že by k ní autor svolil. S ohledem na právní jistotu však nezbývá než doporučit, aby bylo právo na provedení změny autorského díla upraveno již v rámci smluvní licence (tj. autor udělí investorovi prostřednictvím smlouvy obecný předchozí souhlas ke změnám).

Otázka shora popsaného souhlasu nabývá na významu zejména tehdy, kdy investor osloví více na sobě nezávislých odborníků (tj. u architekta si nechá zpracovat architektonickou studii, projektantovi zadá vyhotovení projektové dokumentace, přičemž s dalšími stupni projektové dokumentace se obrátí na jiné projektanty). Tato situace není neobvyklá a nejčastěji nastává, vyhledává-li investor s postupujícím projektem někoho levnějšího, aby „ušetřil“.

Každý nově oslovený odborník je pak povinen autorská práva svého předchůdce respektovat. Architekt či projektant, jehož autorská práva byla určitým způsobem porušena, se může domáhat například finanční kompenzace či odstranění následků neoprávněného užití autorského díla (zejména pokud stavba byla realizována jinak, než bylo navrženo, a to bez souhlasu autora).

 

Závěr

Ačkoli by se to mohlo na první pohled zdát, právní úprava v této oblasti není zcela přehledná, což v praxi může vést (v lepším případě) k nejasnostem či (v horším případě) rovnou ke sporům. Proto pokud jde o autorská práva v architektuře a stavebnictví, neváhejte se obrátit na advokáta.

JUDr. Sandra Juránková
advokátní kancelář

ev. č. ČAK 17649

telefon: +420 733 185 166
email: sjurankova@akjurankova.cz