ODPOVĚDNOST AUTORIZOVANÝCH OSOB VE VÝSTAVBĚ

TYP ODPOVĚDNOSTI

PRAMEN ÚPRAVY

NÁSLEDKY

SMLUVNÍ MODIFIKACE

DISCIPLINÁRNÍ

Základní povinnosti každé AO jsou dány v obecné rovině Autorizačním zákonem. Dle Autorizačního zákona odpovídá AO (zejména) za odbornou úroveň výkonu činností, pro které jí byla udělena autorizace. AO je povinna tyto činnosti vykonávat osobně, popřípadě ve spolupráci s dalšími AO, a dbát při tom platných obecně závazných právních předpisů, jakož i předpisů vydaných příslušnou odbornou komorou (ČKA, ČKAIT).

Autorizační zákon upravuje sankce, které může příslušná odborná komora (ČKA, ČKAIT) za závažné nebo opětovné porušení povinností AO uložit, a to (i) písemnou důtku, (ii) pokutu až do výše 50.000,- Kč, (iii) pozastavení autorizace na dobu nejvýše tří let nebo (iv) odejmutí autorizace.

Ne.

CIVILNÍ

Konkrétní soukromoprávní povinnost je buď stanovena přímo zákonem (zákonné povinnosti) a/nebo může vyplývat ze smlouvy (smluvní povinnosti). Porušení povinnosti vede k odpovědnosti.

Základy civilní (neboli občanskoprávní) odpovědnosti jsou zakotveny v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („Občanský zákoník“), který pak rozlišuje:

a. odpovědnost za vady, a

b. odpovědnost za újmu (nemajetkovou újmu / majetkovou újmu – škodu).

Občanský zákoník všem osobám ukládá tzv. generální prevenční povinnost (tj. povinnost počínat si tak, aby k majetkové / nemajetkové újmě vůbec nedošlo). U AO jako odborníků ve smyslu § 5 odst. 1 Občanského zákoníku je tato povinnost navíc zpřísněna.

Za vady (předmětu plnění, nikoliv samotného plnění) AO odpovídá bez ohledu na vznik újmy. V rámci odpovědnosti za vady se uplatní práva z vadného plnění, tj. (i) výměna, (ii) oprava nebo alespoň (iii) finanční vyrovnání nižší hodnoty dodaného předmětu plnění (sleva z ceny). Smyslem těchto práv je dosáhnout bezvadného plnění.

Pozor! V ustanovení § 2630 Občanského zákoníku je zakotvena společná a nerozdílná odpovědnost za vady na straně zhotovitele spolu se (i) subdodavatelem zhotovitele, (ii) tím, kdo dodal stavební dokumentaci a (iii) tím, kdo prováděl dozor na stavbě. 

Odpovědnost za škodu je pak možné uplatnit v případě, kdy porušením smluvní povinnosti, zákona nebo dobrých mravů vznikla škoda. Smyslem plnění z titulu odpovědnosti za škodu je nahrazení majetkové újmy (zpravidla v penězích), která vznikla v důsledku porušení právní povinnosti.

V souladu s ustanovením § 1 odst. 2 Občanského zákoníku si mohou osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, nezakazuje-li to zákon výslovně. Občanský zákoník sice obsahuje poměrně podrobnou úpravu jednotlivých smluvních typů (smlouva o dílo, příkazní smlouva), smluvní strany se však od většiny ustanovení mohou odchýlit a sjednat si je ve smlouvě jinak, popřípadě zákonnou úpravu zcela vyloučit. To vše za předpokladu, že tím neporuší dobré mravy či veřejný pořádek.

SPRÁVNÍ

Další povinnosti AO stanovuje zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon („Stavební zákon“), a to zejména prostřednictvím ustanovení §§ 152, 153 a 159.

Ačkoliv Stavební zákon v této souvislosti sankce neupravuje, porušení jím stanovených povinností může založit povinnost k náhradě škody (viz výše) nebo trestněprávní odpovědnost (viz níže).

Ne.

TRESTNÍ

V případech natolik společensky škodlivých, že nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu, je aplikováno trestní právo. Ve vztahu k činnosti AO přichází v úvahu zejména tyto trestné činy definované zákonem č. 40/2009 Sb., trestní zákoník („Trestní zákoník“):

• usmrcení z nedbalosti (§143);
• těžké ublížení na zdraví z nedbalosti (§147) či ublížení na zdraví z nedbalosti (§148); a nejčastěji
• obecné ohrožení z nedbalosti (§273).

Nejpřísnějším trestem, který za spáchaný trestný čin Trestní zákoník umožňuje uložit, je (nepodmíněný) trest odnětí svobody.

Ne.