Nový stavební zákon! To je téma, které aktuálně hýbe (českým) světem. Tak si k němu pojďme (velmi stručně) něco uvést.
NA ÚVOD BAREVNÉ POROVNÁNÍ
Největší změnou, kterou Nový stavební zákon přináší, je spojení územního rozhodování a stavebního řízení do jednoho správního procesu – viz barvené porovnání níže.
Starý stavební zákon (č. 183/2006 Sb.)
ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ (= územní rozhodnutí) -> řeší umístění stavby v prostoru, její vliv na okolí apod., zakotveno v zákoně – ČÁST TŘETÍ (ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ)
|
STAVEBNÍ ŘÍZENÍ (= stavební povolení) -> stanoví podmínky pro provedení stavby,zakotveno v zákoně – ČÁST ČTVRTÁ (STAVEBNÍ ŘÁD) |
+ různé zjednodušené či hybridní postupy (zjednodušené územní řízení / územní souhlas / společné územní a stavební řízení, popř. s EIA / společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného záměru / ohlášení / veřejnoprávní smlouva / …)
|
Nový stavební zákon (č. 283/2021 Sb.)
JEDNO ŘÍZENÍ O POVOLENÍ STAVBY -> řeší umístění stavby v prostoru, její vliv na okolí, stanoví podmínky pro provedení stavby - zakotveno v zákoně – ČÁST ŠESTÁ (STAVEBNÍ ŘÁD)
|
Víme, že: modrá + žlutá = zelená. Na šedou už v Novém stavebním zákoně nezbylo místo (určitou výjimkou v tomto smyslu by mohlo být do budoucna tzv. zrychlené řízení).
Z výše uvedeného je (snad) na první pohled zřejmé zjednodušení (proto mi obavy některých odborníků z toho, že se v nové úpravě řízení úředníci ztratí, přijdou liché). Zjednodušení však není synonymem pro zrychlení, a to zejména za situace, kdy se neprosadil původní záměr, který měl za cíl integrovat všechny dotčené veřejné zájmy pod stavební úřad a upustilo by se tak od vydávání závazných stanovisek a vyjádření ze strany tzv. DOSS[1]. Dle mého názoru by se tak Nový stavební zákon ani nadále neměl hlásit k heslu: Jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko!
NOVÉ ROZDĚLENÍ STAVEB
Se sloučením územního a stavebního řízení souvisí i nové rozdělení staveb do čtyř kategorií:
DROBNÉ
(uvedeny v Příloze č. 1 – odst. 1; v odst. 2 je pak uvedeno, co se za drobnou stavbu nepovažuje) |
|
JEDNODUCHÉ
(uvedeny v Příloze č. 2 – odst. 1 a 2; v odst. 3 je pak uvedeno, co se za jednoduchou stavbu nepovažuje) |
|
VYHRAZENÉ
(uvedeny v Příloze č. 3) |
|
OSTATNÍ
(„zbytková“ kategorie) |
|
LHŮTY
Určitou snahu zákonodárce o zrychlení procesních postupů lze spatřovat v § 196 Nového stavebního zákona, který zakotvuje lhůty pro vydání povolení (30 dnů – jednoduché stavby / 60 dnů – ostatní případy, vč. možnosti prodloužení). Je však nutné si uvědomit, že řízení bude i do budoucna jen tak rychlé, jak kvalitní bude žádost stavebníka. Ničeho se totiž nemění na tom, že bude-li žádost stavebníka trpět vadami, stavební úřad řízení přeruší - až do jejich odstranění. Poté začne běžet příslušná lhůta od počátku znovu.
Pro úplnost dodávám, že původně zvažovaný automat na rozhodnutí (tj. fikce pozitivního rozhodnutí v případě nečinnosti stavebního úřadu) se v Novém stavebním zákoně nakonec neuchytil.
DOPORUČENÍ NA ZÁVĚR
Stavební úřady čeká náročné období, zejména v souvislosti s nutným přechodem některých agend (máme novou organizaci, ruší se speciální stavební úřady a od ledna 2024 nově funguje DESÚ) a hlavně i s ohledem na plánovanou digitalizaci. Proto je pojďme zkusit nezatěžovat tam, kde to opravdu není nutné. Zejména pokud se chystáte dojít si na stavební úřad s „prázdnou“ žádostí. To si opravdu nepomůžete. Pomoc byste si ale mohli, pokud jste v poslední době dokončili výstavbu (například) chalupy a chcete ohlásit její dokončení. V takovém případě naopak na stavební úřad utíkejte (do konce června 2024), ať se vyhnete kolaudačnímu řízení.
[1] Dotčené orgány státní správy.
JUDr. Sandra Juránková
advokátní kancelář
ev. č. ČAK 17649
telefon: +420 733 185 166
email: sjurankova@akjurankova.cz